Ve středu ráno jsme se s mamkou vypravily do Karlových Varů. Jako malá jsem tam jezdila s babičkou a přestupovala na vlak do Mariánských Lázní.
Když jsme nastoupily do vlaku a našly místo, tak se ještě chvíli čekalo. Ve vedlejším coupé si někdo povídal a najednou slyšíme: "Podívej lázně. To nádraží je tak hnusný, že by se mi udělalo špatně, hned jak bych vystoupila." Tak jsme se na sebe s mamkou tak podívaly a radši to ani nekomentovaly. Cesta vlakem byla úmorná. Jel hrozně pomalu, takže jsme každou chvíli usínaly. Se čtvthodinovým spožděním jsme vystoupily na nádraží v KV. Nádraží tam mají opravdu odporné. Zlatý Teplice. Jestli tam někdy pojedete, tak nechoďte na záchodky. Je to děs, běs.
Před nádražím jsme nastoupily do trolejbusu. Jezdit serpentýnami a držet se jenom gumového držadla na tyči je hrozně příjemné. Po šílené jízdě jsme vystoupily v Hynajsově ul. a vydaly se do Mozartových sadů. Je to bývalý Ondřejský hřbitov u kaple sv. Ondřeje. Je to takový malý park a jsou tam vystavené pomníky významných osobností.
Poté jsme šly přes kopec do Drahovic podívat se na hřbitov. Nejdříve jsme na židovský. Konečně taky jednou nebyla sobota, a tak jsme mohly dovnitř. Hřbitov je pěkně upravený a má zvláštní atmosféru. Je také poměrně velký. Když jsme si ho pořádně prohlédly, šly jsme na druhý.
Krásný hřbitov, spusta uměleckých děl, tajemná zákoutí. Prostě hřbitov, jak má být. Strávily jsme tam přes tři hodiny. Viděly jsme spoustu krásných soch, tesaných náhrobků, mnoho Ježíšů s různě amputovanými končetinami.
Zpáteční cesta vlakem už byla snesitelnější. Sice nás bolely nohy, ale byly jsme spokojené, že máme nové fotografické úlovky.
Pod perexem je malá ukázka fotografií a zbytek najdete v albu 2010.




