close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Když vydržíte mlčet, uslyšíte melodie lidí kolem sebe.
Norwegian Wood

Máte zlatý zub, který nebudete postrádat? Sem s ním!

27. července 2010 v 15:30 | Klárka |  Povídání
Prvního července jsem opět nastoupila na brigádu na teplické poště jako doručovatelka. Jsem tam už třetí rok a pořád na stejném rajoně. První dva týdny byly celkem krušné. Člověk si musí zvyknout na rajon, schránky, lidi a nová pravidla. Teď už je to v pohodě. Pošty je málo, a tak se místo v pět odpoledne vracím už před druhou.
Jak tak pozoruji lidi na rajoně, zjišťuji, že málokdo ví, co taková práce listonošky vůbec obnáší. Lidi mají pocit, že je nás tam sto a každý nosí jednu ulici nebo jenom ten jejich dům. Jak říká mamka, jsme "osobní" pošťáci. Napíšu vám, jak probíhá takový normální pošťákův den.
Ráno přijde v šest nebo v sedm na poštu (podle množství pošty). Poté si vyzvedne poštu v různých přihrádkách, kam jí třídí pracovnice na poště. Ale pozor, jenom podle rajonů. Spousta lidí si myslí, že pošťák dostane kupičky a jde. Pak jde ke stolu a roztřídí si poštu dle pochůzky. Zkontroluje rekomanda, vyzvedne důchody (důchody si rozdělí podle toho, kdo má kolik dostat - není to rozdělené dopředu). Vše složí dle pochůzky. Pak si musí zabalit tašky s poštou na odvoz na rajon a do vozíku. Ještě počká na papíry k rekmandům a jede. Na rajoně rozdá poštu, vyplatí důchody a vydá nebo oznámí rekomanda. Když se vrátí na poštu, tak musí vyúčtovat důchody a rekomanda. To trvá třeba hodinu, když je jich hodně. Když je všechno v pořádku, tak pak teprve může odejít domů.
Není to lehká práce. Dřív jsem si taky myslela, že pošťák toho moc nemá. Jenom chodí venku a nosí poštu. Nejhorší je na téhle práci ta úředničina.
Tak a teď se pomalu dostávám k nadpisu. Nedílnou součástí této práce je i roznos některých letáků. Je to práce navíc a ke všemu zadarmo. Nikdo je nemá rád a já osobně je úplně nesnáším. Tolik zbytečného papíru, který se na to spotřebuje. Úplně slyším lesy, jak sténají. Ale stane se, že se člověk pobaví tím, co se vlastně na letáku inzeruje. Dneska jsme s jednou brigádnicí řvaly smíchy, protože se nám dostaly do ruky letáky, na kterých stálo červené na bílém: Pozor! Výkup zlata.... a zlatých zubů 150-350 Kč. Nemůžu uvěřit, že někdo může vymyslet tak morbidní leták. Přesto jsem pocítila škodolibou radost. Abyste rozuměli, nosím poštu do Řetenic (to je část Teplic - velké sídliště a v něm spousta starších lidí). Zítra si pohlídám, aby v každém domě bylo pár letáků. Schválně, co na to budou říkat.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Děkuju za návštěvu. Přijďte zas. Klára