Opět je tady nová várka fotek. Po úžasném soustředění s orchestrem mám lepší náladu, a tak jsem se přinutila něco dělat.
SOOS
Národní přírodní rezervace Hájek-Soos byla vyhlášena v roce 1964 na ploše 221 hektarů v mělké kotlině mezi Vonšovským a Sooským potokem. Podlážková naučná stezka začíná přímo u parkoviště, je dlouhá cca 1,2 km a má 9 zastavení. Její trasa vede po dně vyschlého slaného jezera, kde ze schránek jezerních řas rozsivek vznikla několikametrová vrstva křemitého sedimentu - tzv. křemelinový štít. Jezero již dávno zaniklo, ale minerální prameny a vývěry plynného kysličníku uhličitého prorazily křemelinový štít a fungují dodnes. Vývěry vypadají jako malé, zhruba půlmetrové krátery - z některých se sykotem uniká plynný kysličník uhličitý (tzv. mofety), jiné tvoří nepravé bahenní sopky, ve kterých bublá voda a bahno. Za dešťů se zaplňují vodou, za mrazů kolem nich vznikají ledové pyramidy a sloupy. Bizarní terén je rozbrázděn erozí a pokrytý žlutými a bílými výkvěty minerálních solí. Dva větší minerální prameny - Císařský a pramen Věra - byly podchyceny hlubokými vrty a dají se proto i ochutnat. V rezervaci žije řada chráněných živočichů a roste množství mokřadních a slanomilných rostlin. V areálu přilehlém k parkovišti se dále nachází muzeum s expozicí "Příroda Chebska" a "Příroda Soosu", geologická expozice, zoopark (stanice pro záchranu živočichů) a nový pavilon "Jurský park" s expozicí "Dějiny Země", paleontologie, velkoplošnými reprodukcemi obrazů Zdeňka Buriana a modely prehistorických ještěrů v životní velikosti. V místě je zamýšleno zřízení seismického infocentra Česko-bavorského geoparku.
Národní přírodní rezervace Hájek-Soos byla vyhlášena v roce 1964 na ploše 221 hektarů v mělké kotlině mezi Vonšovským a Sooským potokem. Podlážková naučná stezka začíná přímo u parkoviště, je dlouhá cca 1,2 km a má 9 zastavení. Její trasa vede po dně vyschlého slaného jezera, kde ze schránek jezerních řas rozsivek vznikla několikametrová vrstva křemitého sedimentu - tzv. křemelinový štít. Jezero již dávno zaniklo, ale minerální prameny a vývěry plynného kysličníku uhličitého prorazily křemelinový štít a fungují dodnes. Vývěry vypadají jako malé, zhruba půlmetrové krátery - z některých se sykotem uniká plynný kysličník uhličitý (tzv. mofety), jiné tvoří nepravé bahenní sopky, ve kterých bublá voda a bahno. Za dešťů se zaplňují vodou, za mrazů kolem nich vznikají ledové pyramidy a sloupy. Bizarní terén je rozbrázděn erozí a pokrytý žlutými a bílými výkvěty minerálních solí. Dva větší minerální prameny - Císařský a pramen Věra - byly podchyceny hlubokými vrty a dají se proto i ochutnat. V rezervaci žije řada chráněných živočichů a roste množství mokřadních a slanomilných rostlin. V areálu přilehlém k parkovišti se dále nachází muzeum s expozicí "Příroda Chebska" a "Příroda Soosu", geologická expozice, zoopark (stanice pro záchranu živočichů) a nový pavilon "Jurský park" s expozicí "Dějiny Země", paleontologie, velkoplošnými reprodukcemi obrazů Zdeňka Buriana a modely prehistorických ještěrů v životní velikosti. V místě je zamýšleno zřízení seismického infocentra Česko-bavorského geoparku.
Už jsem tam sice jednou byla, ale bylo to v létě a bez foťáku. Ještě jsem ho neměla. A taky byly všechny ty prameny napůl vyschlý, tak jsem se chtěla podívat, jak to vypadá, když je dostatek vody. Fotky najdete v sekci SOOS (24.3.08).

