Dříve nespočívaly Vánoce ani tak v dárcích, jako spíše ve vzájemné lásce a přátelství, radosti a pocitu sounáležitosti v rodině. Několik dnů před Vánocem napekly hospodyně chléb a uložily ho do ošatek. V bohatších domácnostech daly k bochníkům péct také upletené, žloutkem potřené a máslem pomaštěné vánočky z bílé mouky, hrozinek a mandlí. O Štědrém dnu se od rána připravovala štědrovečerní večeře. Vařil se hrách, čočka, měkolik druhů polévek, pekl se kuba z krup a česneku. Mezitím přinesl hospodář v některých krajích stromeček a ozdobil ho. Jinde se stavěly betlémy. Lidé se od rána postili, aby večer uviděli "zlaté prasátko". S první hvězdou si rodina sedla k slavnostnímu stolu. Večeři zahajovala společná modlitba. Snědlo se postupně všechno jídlo. Pila se bílá káva, čaj, pivo, víno nebo pálenka pro dobré zažití. Když zazvonil zvoneček, přinesl hospodář stromeček ověšený jablky, sušeným ovocem, cukrovím, ořechy a řetězy. Na něm se zapálily svíčky a všichni zpívali koledy. Ty se u stromku zpívaly každý večer dokud se neodstrojil a Vánoce neskončily.
O Štědrém večeru se po večeři věštilo. Vyvrcholením štědrovečerních oslav byla půlnoční mše.