Z řečtiny mythos znamená promluvu, vyprávění většinou o činech hrdinů a bohů. Mýtus před vznikem filozofie sloužil jako vyrovnání se s velkými otázkami třeba o původu světa, lidstva.
Existují 2 názory na mýtus:
- není schopen dokázat svá tvrzení pomocí rozumu - jev nedokonalého intelektu
- mýtus má svou vlastní logickou koherenci (= souvislost, spojitost) - může být považován za svébytný typ myšlení
Veškerá filozofie se zrodila z opozice vůči této tradiční mentalitě. Jen Platón využil mýtu k vyjádření v kategoriích pravděpodobnosti hlubokou intuici, ale přesahuje meze rozumu, nelze ji tedy vyslovit jako pravdu.
V 19. století G. B. Vico našel v mýtu projev prvního poetického poznání - primitivní lidé využívali fantazii k vysvětlení přírody.
Ve 20. století Lévy Bruhl navázal na mýtus v etnologii (věda, která zkoumá etnika, žijící v dnešní době ještě v kmenovém stádiu) a Lévy Strauss v antropologii (věda, která studuje lidstvo jako celek). E. Cassirer odhalil podstatu mýtického způsobu myšlenív neschopnosti rozlišit obsah a formu symbolu (později se budu zabývat).
Ve 20. století Lévy Bruhl navázal na mýtus v etnologii (věda, která zkoumá etnika, žijící v dnešní době ještě v kmenovém stádiu) a Lévy Strauss v antropologii (věda, která studuje lidstvo jako celek). E. Cassirer odhalil podstatu mýtického způsobu myšlenív neschopnosti rozlišit obsah a formu symbolu (později se budu zabývat).
Hinduismus je posledním dochovaným dědictvím mytologického způsobu myšlení. Kálí se čtyřmi pažemi symbolizuje převtělení.