V období prehistorie (asi 7000 - 2500 př. Kr.) byla prvotní formou sociální organizace gynokracie = vláda žen. Byla založená na kultu bohyně Matky. Podle histroika náboženství J. Bachofena to byla primitivní matriarchální společnost, která cituji: " ve vývoji zatím nepokročila za animální stádium lidstva".
Kněžky charakterizoval společné vlastnictví, přirozené právo (přirozený řád mezi lidmi). Kult b. M. vyjadřovaly dva symboly: země a voda. Plodnost ženy byla ztotožněna s úrodností země.
Hlavní téma kultu b. M. byla záhada života a smrti, obnova života člověka, zvířat a rostlin.
Ve výzdobě na keramice se opakují symboly zrození: porod, ženské pohlavní orgány, voda, spirály, měsíční fáze. Sošky s přehnaně zvýrazněnými prsy představovaly bohyni Matku.
Hlavní téma kultu b. M. byla záhada života a smrti, obnova života člověka, zvířat a rostlin.
Ve výzdobě na keramice se opakují symboly zrození: porod, ženské pohlavní orgány, voda, spirály, měsíční fáze. Sošky s přehnaně zvýrazněnými prsy představovaly bohyni Matku.
Matriarchát zanikl mezi léty 4000 - 2800 př. Kr. díky vpádu východních kmenů. Vzniklo pozitivní právo (lze odvodit z daného systému právních norem, většinou psaných - v té době ještě písmo jako takové neexistovalo), monogamie, soukromé vlastnictví.
Pečetidlo z doby bronzové. Bohyně stojí na vrcholu hory a dva lvi a člověk jí uctívají.
Ženská soška zdobená ve tvaru písmene V (tzv. chevron) - zdůrazňující symbol ženských pohlavních orgánů.
pozn.: Bohyně Matka se bude objevovat ještě v některých částech filozofie Řecka.