Když vydržíte mlčet, uslyšíte melodie lidí kolem sebe.
Norwegian Wood

Narozeniny

30. listopadu 2011 v 16:00 | Klárka |  Info
Přeji všechno nejlepší svému blogu k jeho 5. narozeninám!!!
Je to hodně dlouhá doba-5 let. Za ten čas se stala spousta věcí, jak špatných, tak dobrých. Ne všechny se zde objevily. Ale tento blog neslouží jako deníček. A na některé věci je lépe zapomenout.
Tak tedy přeji tomto blogu dalších 5 a více let existence. Hodně článků a fotek. A sobě přeju více času na to, abych sem mohla něco přidávat.
 

Bulgakov, Michail Afanasjevič – Mistr a Markétka

5. června 2011 v 0:05 | Klárka |  Knihy, které pohnuly mým časem

Knihu Mistr a Markétka mi také doporučila máma. Trvalo jí dlouho než mne přemluvila, abych si ji přečetla. Bylo to kvůli mému hloupému předsudku, že starší knihy se nedají číst, protože jsou psány nemoderně a nečtivě. Tato kniha byla pro mne velké překvapení. Ihned jssem byla vtažena do děje. Je totiž až příliš čtivá:)

Děj se odehrává ve dvou rovinách. Jeden příběh je v Moskvě. Je o spisovateli (Mistr), který píše knihu o Pilátu Pontském, seznámí se s Markétkou a panem Wollandem (zosobnění ďábla). Ten Mistra a Markétku uvrhne do víru nečekaných událostí. A druhá rovina se odehrává v době, kdy má Pilát vznést rozsudek nad Ježíšem.

Moc se mi líbila a vřele ji doporučuji. Zároveň vám chci poradit. Nehleďte na předsudky.

Novinky

19. května 2011 v 0:00 | Klárka |  Info
Zdravím!
Po dlouhé době jsem se dostala na blog. Konečně jsem dodělala rest z loňského roku v galerii fotek a začala nové album 2011. Je tam zatím 66 fotek a snad brzy přibydou. Dneska už jsem na to neměla dost energie. Klára

ad. (20.5.): Dala jsem do alba 2011 zbytek fotek, které jsem měla připravené.
 


(Ne)skutečnost

24. ledna 2011 v 0:34 | Klárka |  Povídky
"Tak o čem se vám dnes zdálo, pane Wolfe?" zeptala se mě doktorka. Ležel jsem, jako obvykle ve čtvrtek, na lehátku v její ordinaci. "Dnes to byl opravdu zvláštní sen, doktorko. Usnul jsem poměrně rychle a najednou jsem stál v lese u obrovského mlýna. Všude okolo byla mlha. Pamatuju si, že tam žili manželé, kteří měli nemocného syna. Ne, on byl spíš chromý. Ano, chromý, teď si vzpomínám. Pořád ležel v posteli a nehýbal se." Na chvíli jsem se odmlčel.

"A co se dělo dál?" zeptala se doktorka.

"Začal jsem u nich žít. Bylo mi neustále divné, že takový velký mlýn obsluhují jen dva lidé. Za čas tam přišla mladá žena a byla přijata stejně jako já. Potom jsem se probudil, ale jen na chvíli. Když jsem opět usnul, sen pokračoval. Dlouho jsem hledal důvod chodu mlýna. Jednoho dne jsem našel děvčátko bez nohou, které leželo na posteli. Přišla tam i ta mladá žena. Řekla, že to děvčátko řídí celý mlýn pouze silou své vůle. Najednou se celý sen změnil. Stál jsem před tím samým mlýnem. Svítilo slunce. Nebyl jsem tam sám. Byla tam ta žena. Stala se mojí ženou, jak jsem si uvědomil. Manželé zmizeli. Jejich syn seděl na vozíku vedle nás. Dospěl. To děvčátko stálo před námi."

"Ale říkal jste, že nemělo nohy."

"Z děvčátka byla žena a nohy měla. Dorostly jí. Byly ale stále plné modřin. Pak přišel její nápadník na námluvy a já se probudil."

"To byl takový horor s dobrým koncem, pane Wolfe."
"Myslíte, že to něco znamená?"
"Kdybyste měl dceru bez nohou, tak bych to chápala jako přání, aby je měla. Ale v tomto případě si myslím, že to nic neznamená. Víte přece, že sny slouží vašemu mozku pro utřídění informací."
"Já vím, doktorko."
"Ještě vás trápí stavy úzkosti? Berete ty prášky, co jsem vám předepsala?"
"Už je to lepší. Ty prášky mi moc pomáhají."
"Než skončíme dnešní sezení, nechcete mi ještě něco říct?"
"Ne, dnes mne nic netrápí. Mám jeden z dobrých dní."
"To jsem ráda. Máte tak zajímavé sny, že byste mohl napsat vlastní snář, pane Wolfe."
"Vidíte, to mě nikdy nenapadlo. Budu o tom přemýšlet."
"Tak příští čtvrtek nahledanou."
"Nashle, doktorko."

Vyšel jsem ze dveří ordinace. Venku svítilo podzimní slunce. Už dlouho mi nebylo tak dobře. Podíval jsem se na stromy plné barevného listí a poskakujících ptáků, kteří se pilně připravovali na zimu. Kolem mne projel muž na vozíku. Tlačila ho žena. Měla nohy plné modřin.

Jubilejní rok

24. ledna 2011 v 0:01 | Klárka |  Povídání
Zdravím všechny čtenáře v Novém roce. Ano, je to trochu opožděné, ale konečně jsem našla chvilku volného času. Tento rok oslaví můj blog páté narozeniny, přesně řečeno v listopadu. 
Hrozně to uteklo a stalo se tolik různých věcí. Je to až neuvěřitelné, že jsem tady na blogu tak dlouho. Prvním letošním počinem, bude nová povídka. Přeji pěkný rok 2011. Klára

Kam dál

Děkuju za návštěvu. Přijďte zas. Klára